Jídlo nekorektně
Já už to nemůžu přecházet mlčením. Chce se mi něco říct a já to řeknu! Žrádlo v Americe stojí za vyližprdel! Jako občas se poštěstí sehnat v knajpě něco inteligentního, ale povětšinou tu prostě servírujou sračky. Protože voni tu asi nevěděj, jak líp to udělat. Protože lidi to chtěj takhle. Protože lidem to tak asi vážně chutná. Nemluvím o nóbl knajpách s předkrmem za sto dolarů, mluvím o normální až trochu lepší restauraci.
Všechno je sladký, protože tahle země fakt těžce frčí na cukru (viz poznámka o cukru). Všechno je kyselý, protože jinou chuť asi neznaj. Všude servírujou v podstatě to samý a kasaj se, jaká je to specialita, když to zalejou farmářským dresingem a zakydaj pokaždý jiným rozteklým sejrem. To se týká hlavně burgerů a různejch sendvičů. Salát je pro ně hrouda mrkve, okurky a třeba rukoly. V lepším případě zalitá octem s cukrem (říkaj tomu vinegret), nebo farmářským dresingem. A posypaný sejrem, pochopitelně. Nebo hromadou slaniny. Ujdou samozřejmě stejky, když si dáte nějaký jednoduchý provedení – na přírodno.
Žijeme tu v zátoce, všude je moře, tak by jeden čekal výborný plody moře. Krevety tu smažej a namáčej do kečupu s křenem. Když je nesmažej, posypou je vrstvou zdejšího podivnýho koření, který spolehlivě zabije chuť krevet. Ryby ze zásady jedí jen ty, co nechutnaj jako ryby. Ale jistota je pořádně je usmažit. Žrát se tu daj humři a krabi, který obvykle moc neprzněj a jen je uvařej, páč jsou drahý. Hodně oblíbený je tu fish taco – vcelku rozumná a neškodná rybí věc, jen se pochopitelně servíruje napěchovaná sejrem.
Vrcholem ovšem byly dneska mušle. V jídeláku stálo, že to bude trio zdejších mořskejch plodů v omáčce z másla a vína, což mi přišlo naprosto neamerický. Až to zavánělo Francií. První z tria byly krabí koláčky a ty jsou dobrý skoro vždycky, to zas jo. Ryba byla pochopitelně upražená do sucha a bez chuti, pečlivě vybranej druh, aby z ní moc nesmrděla rybina. No a mušle, mušle byly zapečený se sejrem... Silná vrstva sejra s lehkou příchutí moře. Podotýkám, že to byl místní signature dish. Evička si dala lososa, kterej byl pro změnu zahrabanej do vrstvy do sladkýho zelí.
Jednou na Floridě jsem udělal tu chybu, že když jsem si v jídeláku přečetl "seafood nachos," tak jsem si z nějakýho záhadnýho důvodu představil, že to budou čerstvý polde moře a nějaká svěží slasa, koriandr, limetka, případně guacamole. No. Plody moře byly předevšim do sucha upražená bílá ryba bez chuti, zakydaná refried beans a schovaná pod dekou polorozteklýho eidamu. Moje chyba, měl jsem to čekat.
Fakt nějak nerozumím tý myšlence, že se v Americe skvěle jí. Pokud nejdete do michelinský restaurace, tak prostě ne. Některý věci jsou dobrý, ale nejde to žrát furt. Když už se pokusej o nějakou invenci, má to spíš blíž k biologický zbrani než k jídlu. Kapitola sama pro sebe jsou imitace světovejch kuchyní. Takovej pravej řeckej cheesesteak s čedarem, nebo italskej sendvič s masovejma koulema, to je něco. Přitom suroviny by měli dobrý.
Doplnění s odstupem času: jak se zdá, Maryland je známej jako stát s nejhoršíma řidičema a jídlem. Obecně na východnim pobřeží to jídlo neni nic moc. Za náš pobyt ve Státech jsme tu narazili na několik výjimek, který jsou zapamatováníhodný a výrazně zlepšujou obraz americkýho kulinářskýho umění (opět, nepočítáme ty michelinský restaurace). Takže na východním pobřeží určitě stojí za to dát si humra v Maine. Já tam měl obědový menu za 25 USD, který sestávalo z jedný brambory, jedný mrkne, jednoho kukuřičnýho klasu a dvou celejch humrů s miskou rozpuštěnýho másla. Na to se nezapomíná. Kraby a krabí karbanátky (crab cakes) v Marylandu jsou taky docela dobrý, i když nijak zásadně nevybočujou klasickýho americkýho přístupu k vaření, resp. smažení. Ale opravdu dobře se jedlo v Louisianě. Ani ty jídla snad nebudu nějak vypisovat, ale francouzskej vliv je tam furt znát. No a co bych doporučil každýmu je BBQ v Texasu! Když si člověk zkusí dát brisket, nebo pulled pork někde na východě, obvykle moc nadšenej nebude. V Texasu jeden konečně pochopí. Sliny tečou proudem.
