O popelářích

Tak jo, faakt dlooouho nic nebylo, takže by to tentokrát mělo stát vopravdu za to. Ale bude to vo popelářích, takže nemůžu zaručit, že to pochopíte (ať už jste ze skupiny mejch převzdělanejch, nebo nedovzdělanejch přátel :-)) Bude to vo dementních americkejch popelářích - já vim, vo Američanech si spousta lidí nemyslí nic dobrýho (často teda dost neprávem, páč jsou obvykle sami blbí jak vtipy z první republiky), ale tohle, to je jinej level blbosti. Vlastně ani ne blbosti, spíš totálního zevláctví, nebo čeho. Já fakt nevim.

Co se totiž může honit hlavou lidí, který jsou sice placený za svoz odpadu, ale po každý když u nás v ulici jedou pro tříděnej vodpad, pulka igelitovejch pytlliků, jakož i prázdnejch plechovek od piva zůstane ležet na ulici? Vážně to neseberou. Jako já chápu, že asi nemaj čas, ale proč to teda na tu zem vůbec házej? A je to často fakt bordrel. Musíme to po nich sami uklízet zpátky do popelnice, aby to tu nevypadalo jak někde v Brně.

A komunální směsnej vodpad? Tak ten když nemáte v popelnici napytlovanej, tak tam bude na furt. Na furt! Trvalo nám skoro rok, než jsme ten rébus rozklíčovali (jo, měli jsme v popelnici na dně rok starej bordel, podle kterýho jsme se orientovali). Popelnice se tu totiž nevysejpaj, žejo. Popelnice se tu jen vodevřou, vyndaj se zauzlovaný pytle a tim to zhasne. Nakonec jsem se našeho ročního bordelu, když jsme pochopil, že to popeláři vážně neudělaj, musel zbavil tak, že jsem to ze dna popelnice vykydal lopatou, dal do pytle, pytel zavázal a dal do zpátky do popelnice.

A to vůůbec nechcete číst vo tom, jakej děsnej smrad se z popelářskejch aut line. Nicméně to stejně číst budete: je to prostě hnus, asi jako když čtrnáct dní chcíplej kozel, co žral jenom shnilou cibuli, shnilý ančovičky, shnilý hovězí a pil shnilý mlíko najednou, i přes značnej stupeň posmrtnýho rozkladu, začne blejt. Navíc, z nějakýho záhadnýho důvodu jim občas tahle šťáva někudy teče z auta a po celý ulici se pak táhne úzká klikatá lajna olejnatý esence pachů, za který by se ani stoka v kafilerii uprostřed pouště opičích hoven nemusela stydět...