Kromě toho, že jsem skvělej fotograf světovýho formátu, jsem taky nadějnej grafoman a tady se budu chlubit svym hromaděnim písmen do slov a vět. Prostor tu zatim dostanou moje geniální postřehy vo tom, jak je to v Americe jiný než u nás v Hobitíně. Tyhlety moudra jsem začal dávat do kupy krátce po mym příjezdu na stáž v Baltimore. Ve státech jsem zůstal skoro 3 roky, což byla doba dlouhá dost na to, abych sesmolil překvapivě mnoho textu. Kromě poznatků z běžnýho života tu najdete i cosi jako zápisky z našeho závěrečnýho roadtripu z Marylandu do Arizony a zpět. To se všechno odehrálo mezi lednem 2017 a prosincem 2019, jsen jem byl bohužel příliš línej a pomalej, než abych byl schopnej to efektivně opublikovat. Může to teda bejt už možná poněkud vyčpělý, ale na to dlabu.
Jako neni to uplně med: vstávat v 6, jet cca 15-25 minut (to podle provozu) autem na konečnou metra, pak metrem na druhou konečnou a po chvilce chůze se kolem devátý dohrabat do práce. Potom po pátý vystartovat na metro, vystát si svoji kolonu v autě kvůli bouračce, zajet koupit nějaký pivo a pečivo (pozor - pivo jen ve...
Jsem onehdá slíbil, že se zmínim vo zdejšim metru. A jelikož jsme se přestěhovali a zdejší MHD už takřka nepoužíváme, je načase se vo ty zážitky konečně podělit. A nebylo jich uplně málo.
Kauza křivák. Ne jako nějakej charakterově nepovedenej kolega, ale jako ta kožená bunda. Moje kožená bunda. Moje oblíbená kožená bunda. Kožená bunda, kterou v Evropě nosej rockeři a motorkáři (sice mam řidičák na motorku, ale tady mi ho neuznali, navíc líp pasuju mezi ty rockery). Tak tady ji evidentně nosej jenom bezdomovci, nebo černošský...
