Blog

Kromě toho, že jsem skvělej fotograf světovýho formátu, jsem taky nadějnej grafoman a tady se budu chlubit svym hromaděnim písmen do slov a vět. Prostor tu zatim dostanou moje geniální postřehy vo tom, jak je to v Americe jiný než u nás v Hobitíně. Tyhlety moudra jsem začal dávat do kupy krátce po mym příjezdu na stáž v Baltimore. Ve státech jsem zůstal skoro 3 roky, což byla doba dlouhá dost na to, abych sesmolil překvapivě mnoho textu. Kromě poznatků z běžnýho života tu najdete i cosi jako zápisky z našeho závěrečnýho roadtripu z Marylandu do Arizony a zpět. To se všechno odehrálo mezi lednem 2017 a prosincem 2019, jsen jem byl bohužel příliš línej a pomalej, než abych byl schopnej to efektivně opublikovat. Může to teda bejt už možná poněkud vyčpělý, ale na to dlabu. 

Tohle bude hodně dlouhý. Je to kompilace mejch příspěvků na fejsbuk během našeho rozlučkovýho roadtripu napříč Spojenejma státama. Tak se na to připravte...

Tak jo, faakt dlooouho nic nebylo, takže by to tentokrát mělo stát vopravdu za to. Ale bude to vo popelářích, takže nemůžu zaručit, že to pochopíte (ať už jste ze skupiny mejch převzdělanejch, nebo nedovzdělanejch přátel :-)) Bude to vo dementních americkejch popelářích - já vim, vo Američanech si spousta lidí nemyslí nic dobrýho (často teda dost...

Já už to nemůžu přecházet mlčením. Chce se mi něco říct a já to řeknu! Žrádlo v Americe stojí za vyližprdel! Jako občas se poštěstí sehnat v knajpě něco inteligentního, ale povětšinou tu prostě servírujou sračky. Protože voni tu asi nevěděj, jak líp to udělat. Protože lidi to chtěj takhle. Protože lidem to tak asi vážně chutná. Nemluvím o nóbl...

Každý den za úsvitu mihotavého a studeného světla zářivek, sedíc v kruhu okolo dýmající Dewarovy nádoby se suchým ledem, rozhoduje rada starších, kdo z naší chemické Roklinky bude vyslán na strastiplnou výpravu k mocnému Magnetu, aby do útrob jeho silného homogenního pole vhodil čerstvou várku kyvet do čvrtiny plných čirými vzorky. Jelikož amazonka...

Co se elektriky týká, je to tady tak trochu elec-tricky. Myslim, že srdce nejednoho bezpečnostního technika svázanyho evropskejma normama a pravidlama by tu puklo, jak po zásahu bleskem. Vždycky jsem si myslel, že co se běžnejch rozvodů elektřiny týka, nejsem uplnej retard. Kabely jsem zasekával do železobetonu, dostal ránu vod vejtahu, stopoval ve...

Dneska už je to věc která mi přijde tak samozřejmá a normální, že nad ní vůbec nepřemejšlim. Ale u nás doma v Hobitíně tohle fakt neuvidíte a veřtě mi když řikám, že je to vlastně slušný psycho. Jen jsme si na něj zvykli. Je proto dobře, že jsem svoje postřehy zaznamenával průběžně, anžto tohle bych dneska už asi nenapsal. Prostě...

Že jsme v tý Americe, tak jsme si chtěli koupit koně. Ne jen tak ledajakýho, chtěli jsme si (hlavně teda já) pořídit Mustanga. Než ale začnu s tou historkou, musim nejdřiv veřejně poděkovat Pupěně, že mě v tom podpořila a celou tou peripetií prošla se mnou. Fakt to nebylo snadný, protože moje obsese americkejma muscle kárama krátce po přestěhování...

Tývole, jsem nějak dlouho nezaznamenal žádnej svuj poznatek z Ameriky, až se tomu sám divim. No ale, neciťte se ukřivděně, babičce jsem psal dopis skoro půl roku. Vono se mi toho tady neděje vůbec málo, vlastně je toho tolik, že vo tom nestíhám informovat. Nicméně, měl bych jednu historku z poslední doby, která by stála za trochu toho datlování....